Lesní družina - co by na to řekli indiáni?

Vezmeme vás dnes na výlet s lesní družinou do „indiánské vesnice“. Na rozdíl od dětí si nemusíte na sebe brát vhodné oblečení a do batůžku svačinu a pití.

Po školní zahradě se ozývá bubnování, což znamená jen jediné. Je to signál na zahájení lesní družiny. Děti začínají pobíhat po zahradě a shání se po věcech do lesa. Jejich hledání je nakonec úspěšné, nyní hledají dvojici, s kterou se do lesa vydají. Ještě zkontrolujeme s Markét docházku, přepočítáme děti a vydáváme se směrem do Milíčovského lesa. Děti se ptají, kam dneska půjdeme a když slyší, že do „indiánské vesnice“, ozve se nadšený pokřik…skoro jako ten indiánský.

Cestou vnímáme, že jaro zavítalo i do lesa. Proletí kolem nás pár baboček a tu a tam vidíme květy sasanek. Cesta do indiánské vesnice je sice delší, ale dnes jsou děti hodně akční, takže se brzy ocitáme ve vesnici. Děti odhazují batůžky, některé děti si jdou rovnou hrát, některé usedají ke svým svačinám. Necháme děti si užívat hru s kamarády. Po nějaké době nabízí Markét dětem, jestli s ní chce jít někdo na průzkum okolí. Pár dětí se k ní připojí a ona s nimi mizí mezi stromy.

Na družinový bubínek rozložím překvapení, které jsme si dnes s sebou vzali. Vypadá to jako mandala. Mandala tvořená z lup.

První, kdo objevuje překvapení, je Natálka, která si jednu lupu půjčuje a zkoumá chodbičky na jednom klacku. Pak spolu odhrnujeme listí a hledíme na holou zem, co se tam skrývá. Je tam živo, od larvy po broučky a klíčící semínka. Markét se s dětmi vrací a nadšeně vypráví o „moři“ sasanek, které při průzkumu spatřili.

Ke zkoumání s lupami se přidávají i další děti. Ten zvláštní ocásek, který jde ze semínka je klíček a tady už jsou vidět i lístky.

Kroužek na rozloučení dnes děláme výjimečně trochu dříve, aby i zbytek dětí, které nebyly u našeho zkoumání, měly možnost odkrýt život pod suchým listím.

Ještě si společně zhodnotíme, co se dětem líbilo a co ne. Shodli jsme se, že v lese čas ubíhá rychle a děti by nejraději ještě zůstaly. Slibujeme jim, že se sem zase někdy podíváme, bereme batůžky a vydáváme se na zpáteční cestu. Markét nás ještě vede k moři sasanek, které s dětmi objevila. To je krása.

Do školy se vrací děti unavené, ale spokojené.

Tak ahoj příště.