Tandemová výuka – termín, který v českém školním prostředí pomalu nachází své místo. Výuka v tandemu neboli přítomnost dvou učitelů / učitelek "na place" může mít mnoho podob – od tandemu, kdy se k "hlavnímu vyučujícímu" přidává jeho cizojazyčný kolega či kolegyně, přes tandem učitele /ky a asistenta /ky až po model dvou rovnocenných tandemových kolegů, kolegyň. A právě ten najdete ve Škole Vitae.
Jaké jsou výhody tandemové výuky? A jak to, že třídní mohou být dvě? Přečtěte si v rozhovoru s Irčou a Míšou, kolegyněmi z 6. třídy.
Jak byste popsaly tandemovou výuku dvěma učitelkami a co ji odlišuje od tradičního výukového modelu, kde je jen jeden učitel ve třídě?
Irča: To, že jsme dvě, nám umožňuje organizovat výuku jinak – a to může mít různé podoby. Buď se ve výuce doplňujeme, učíme spolu, nebo výuku vede spíše jedna a druhá je tam více za děti – vidí ze svého pohledu totiž lépe, když někdo něčemu nerozumí. Může druhé klást otázky, které pomáhají dětem lépe porozumět.
Každá vkládáme do hodin nějakou svou aktivitu nebo přinášíme to, co v čem jsme silnější. Může to být větší odbornost v tématu, větší zájem o něj. Někdy také děláme to, že si děti rozdělíme a pracujeme v malých skupinkách.
Míša: Můžeme si dovolit více aktivit v hodině. Můžeme dětem sehrát divadlo, modelovou situaci, dialog. Případně se v tandemu lépe podchycují některé jevy, které se ve třídě dějí. Už i role učitele – pozorovatele ve třídě je zajímavá. Když neučím a pouze pozoruji, často si všimnu věcí, které by mi běžně utekly.
Každá vkládáme do hodin nějakou svou aktivitu nebo přinášíme to, co v čem jsme silnější. Může to být větší odbornost v tématu, větší zájem o něj.
Když se na tandem dvou učitelek podíváme z pohledu dětí – jaké jim to přináší výhody?
Irča: Mají najednou více pozornosti, jsou jim nabízeny různorodější aktivity, mohou se dělit více do skupin.
Míša: Mohou si toho více dovolit. Mohou jít více do hloubky, více se ptát, mají více času učitele pro sebe, můžeme více pracovat s jednotlivci a cíleně rozvíjet vybranou oblast.
Máte příklad nějaké konkrétní spolupráce nebo výukové situace, kdy jste byly opravdu rády, že jste dvě?
Irča: No jasně, třeba když mě bolí hlava :) Jsou momenty, kdy jedna je vyčerpaná, druhá má více energie. Nebo když je téma zajímavější pro jednu z nás. Pro mě asi není na spolupráci v tandemu nejsilnější to, že bych potřebovala pomoci s výukou nebo třídou, ale to, že si mohu dovolit se trochu upozadit.
Míša: Ano, jsou témata, která jsou mi bližší a která jsou zase bližší Irče. Učíme integrovaně hodně oborů v jednom předmětu a do výuky se tak promítá to, co jsme vystudovaly, ale i naše zájmy, zážitky. A to je obohacující. Pro nás i pro děti. Výuka je autentičtější.
Stalo se vám někdy, že jste se na něčem nemohly na place domluvit?
Irča: Nám asi ne.
Míša: Ne, nám ne. Ale ano, v tandemu se mi to stalo.
A jaké to bylo, Míšo?
Míša: Byla to emočně vypjatá situace, opravdu jsme se před dětmi “pohádali”. Zajímavá zkušenost to byla vlastně i pro tu třídu. Později jsme situaci znovu otevřeli i na třídnické hodině, protože jsme měli potřebu se k tomu vrátit. Je to situace, která se v životě může stát. A děti jsou svědky intenzivní spolupráce mezi námi – a i z řešení takových situací se mohou hodně naučit.
Občas od uchazečů slýcháváme, že mají z takto intenzivní spolupráce v tandemu obavy. Ve Vitae v tandemu vedete i třídu, máte v ní velký počet hodin společně, spolupráce je tak opravdu intenzivní. Kdybyste měly promluvit k někomu, kdo to nikdy nezažil, jaké byste řekly, že má tandem výhody a nevýhody?
Irča: Pro mě je spolupráce v tandemu tady úlevná. Učila jsem vždy v tandemu, ale ne vždy to byly tandemy partnerské. Někdy to byl např. učitel předmětu a druhý anglicky mluvící, nebo tandem učitel-asistent. S přechodem do Vitae, kde máme obě dvě stejnou pozici ve třídě, je pro mě velmi ulevující, že si mohu například dovolit zůstat doma, když jsem nemocná. Nebo že se mohu ve výuce upozadit, když potřebuji. V těchto situacích vím, že tu třídu vede někdo, kdo to má pevně v rukou, že když budu chybět a vrátím se, plynule navážu, výukově i vztahově.
Míša: Pro mě je největší výhoda ve společném plánování, v týmovosti. Kdybych byla ve třídě sama, vše vedla a plánovala, myslím, že bych více sklouzávala ke stereotypu. Opakovala bych nástroje a metody, ve kterých je mi dobře. Ale když jsme dvě, sdílíme nápady a zkušenosti, je program ve třídě mnohem rozmanitější a sedne tak více dětem. Navzájem se inspirujeme, učíme se od sebe, jsme kreativnější.
Tím, že mluvíme o dynamice ve třídě a reflektujeme společně výukové situace, se nám více daří přiblížit se potřebám dětí. A napadá mě, že mnohdy se vzájemně krotíme i v množství informací, které my učitelé občas chceme předat.
Irča: Učíme a inspirujeme se od sebe pořád. Třeba loni jsme měli pár epoch hodně dějepisných. A dějepis nikdy nebyl moje silná stránka. V některých momentech jsem se přistihla, jak sedím spolu s dětmi v lavici nebo na koberci a s otevřenou pusou zírám na Míšu, která vypráví o historii. I já se tak díky spolupráci v tandemu stále něco nového dozvídám.
Irča a Míša se svými letošními šesťáky. A také s Luckou – asistentkou, která ve třídě od letošního roku působí. "Na place" jsou tak většinou i ve třech.
Je to situace, která se v životě může stát. A děti jsou svědky intenzivní spolupráce mezi námi – a i z řešení takových situací se mohou hodně naučit.
A co nevýhody, má je spolupráce v tandemu vůbec?
Míša: Asi jen když si s tím druhým nesedneš. To může být vyčerpávající. Řešení je pak těžké. Škola by měla umět pružně reagovat, když tandem nefunguje, a to je v rozběhnutém školním roce a při nastavení úvazků mnohdy těžké. Víme, že v tomhle je nutné být flexibilnější, mít nástroje, jak to řešit. Protože když to nefunguje, promítá se to nejen do spolupráce obou lidí, ale i do třídy.
Kdybychom se podívali na spolupráci v tandemu ve Vitae, jak to tady funguje? Učíte v tandemu pouze spolu, nebo se spolupracujete i v jiných tandemech?
Irča: Ano, spolupracujeme i v různých dalších tandemech. Tohle je na Vitae moc fajn, že se tu dbá na to, co chce učitel učit, kde je jeho odbornost i zájem. Já krom toho, že vedu šesťáky s Míšou a učím tam ITB, Projekty a SOWu, učím ještě matematiku – a tu učím jak u nás, tak v jiných třídách, ale v tandemu s jinými kolegyněmi. Naopak matematika není silná stránka Míši – a tak ji neučí ani u nás.
Spolupracujeme i v různých dalších tandemech. Tohle je na Vitae moc fajn, že se tu dbá na to, co chce učitel učit, kde je jeho odbornost i zájem.
Je tedy tohle také výhoda třídního tandemu? Že ve vaší šesté třídě na matematiku nejste spolu, ale pořád tam jsi Ty a je tak zachována kontinuita ve třídě?
Míša: Ano, to je fajn. Poznáš děti opravdu z mnoha stránek a můžeš pak s nimi pracovat jako s plnohodnotnou osobností a přizpůsobit tomu i jejich učení. Zároveň pro mě je výhoda, že tam nemusím na tu matiku, naopak mám úvazek naplněn hodinami, ve kterých se cítím dobře a mám chuť je učit.
Z pohledu šesťáků jste tedy ve většině jejich předmětů. A to buď obě nebo alespoň jedna z vás.
Irča: Ano, u nás kromě angličtiny a “výchov”.
Míša: Přesně tak, o učení i zájmech dětí máme velký přehled.
A také jste obě třídní. To je vlastně jedinečný koncept. Máte třídnictví nějak rozdělené?
Irča: Ano, máme, je to specifické. Nastoupila jsem v době, kdy děti měly Míšu za třídní už čtvrtý rok. Míša tak znala lépe rodiče, měli už spolu vybudovaný systém komunikace. A já jsem tak převzala spíše věci systémové – Edookit, třídní fond a další. Je to pro mě takhle příjemnější – jsem strukturovaná, mám ráda ve věcech pořádek, zároveň vím, že Míša přistoupí empatičtěji k situacím, kdy rodiče volají třeba později večer. Tohle rozdělení tak vychází z našeho osobnostního nastavení.
Holky, jaká bych měla být osobnost, abych byla ve Vitae a ve spolupráci v tandemu spokojená?
Irča: Rozhodně inspirativní. Měla bys umět nadchnout děti pro to, co máš ráda.
Míša: Otevřená. Pro spolupráci s dětmi, ale i s kolegy. Hodně se formujeme navzájem. Pokud člověk není schopen dělat kompromisy, je to špatné. Musí vědět, kde jsou jeho hranice, hlídat si svoji duševní pohodu, ale umět také z věcí ustoupit, být diplomatický, držet si nadhled a spolupracovat. A také bys měla být kreativní – nemáme učebnice, filosofie školy je postavená na tom, že do hodin přinášíme kus sebe – to Tě musí bavit. Myslím, že jsou dobré zkušenosti, ale nejsou nutné – tahle naše škola Tě vyškolí a teď to myslím dobře 🙂
Irča: A ještě být respektující. Vůči kolegům a kolegyním, a hlavně dětem. Děti potřebují cítit bezpečný prostor, partnerství.
Míša: Ano, to je důležité zmínit. Jsme s dětmi vlastně přátelé – a nic nám to neubírá na autoritě. A to je podle mě osobnostní nastavení učitele – chtít tu být s dětmi a pro děti.
A také bys měla být kreativní – nemáme učebnice, filosofie školy je postavená na tom, že do hodin přinášíme kus sebe – to Tě musí bavit.
Děkuji moc. Je ještě něco, co byste rády ke spolupráci v tandemu dodaly?
Míša: Ano, já mám teď čerstvou zkušenost. Mám syna v devítce a chodíme se dívat do různých středních škol. A tam, kde učí v tandemu, je to vidět. Jsou to sbory, kde cítíš, že učitelé umí děti nadchnout, dokáží se v tandemu o sebe opřít, hodiny jsou dynamické, děti to více baví. Je to asi zase tím, že ve dvou můžeš do výuky mnohem více investovat své nápady, udělat ji kreativnější a to ty děti ocení.
Irča: Vidět je to i na různých školeních. Když někde školím nebo se naopak nějakého semináře účastním, většinou poznám vyučující, kteří přichází z tandemu. Jsou to lidi se zájmem, sdílní, kteří chtějí poznávat, vidíme, že je to baví.
Irča, Míša, Dominika