Drazí čtenáři, zdravíme vás u dalšího, posledního zápisu za rok 2022. Všímavější z vás jistě namítnou: „Ale je půlka ledna, tohle není poslední zápis 2022, už je rok 2023.“
Máte pravdu. Přesto se budem tvářit, že je vše v pořádku.
Zatímco ve škole probíhaly přípravy na Vánoční jarmark, Červenáčci a Stříbrňáčci si mohli užívat výletů do lesa na hřiště.
Cesty na něj jsou klikaté a na poslední úsek jsme se s nimi svezli kouzelným expresem.
Jako na každém výletě si mnozí snědli svačinu už ve vlaku. Jeli jsme totiž dost dlouho, a to jednomu vytráví. Nakonec jsme vystoupili na břehu jezera. V někom se probudil vůdcovský duch založil druidský kult. Podařilo se mi uskutečnit exkluzivní interview s tímto vizionářským podnikatelem:
Z důvodu ochrany identity je hlas podnikatele digitálně upraven.
Družina: Dobrý den, prozradíte nám, jaká je vaše cesta k úspěchu?
Podnikatel No, oni mi prostě nosí věci, a já je pak prodávám.
Družina Tak děkujeme, nashledanou.
Podnikatel se se mnou nerozloučí, má plné ruce práce s odhadováním hodnoty borové kůry.
Vznikl i cech rybářský, který plnil kádě plody jezera, abychom měli zásoby na cestu zpět.
Stavitelé rychle zaujmuli svoje pozice a hned se pustili do díla. Pod jejich rukama začaly vznikat architektonické skvosty jako Přístřešek čajové královny, pyšnící se smrkovými krovy a vzácnými bukovými střechami. Vzorně po celou dobu opravovali díry ve střechách, i se starali o přilehlé zahrady a cesty.
Po náročné práci následuje zasloužená odměna. Bez houpaček a odpočívadel by to žádné společenství daleko nedotáhlo.
Od simulace „Hochů od Bobří řeky“ nás vytrhlo až zahoukání vlaku a my jsme zjistili, že jsme tu byli nějak dlouho. Jak ten čas hezky utíká, když je pohoda. Stihli jsme do něj na poslední chvíli naskákat, než by nás smetla sněhová bouře a vlak by se už přes závěje nemohl dostat.
Zavezl nás akorát včas na Vánoční jarmark.
To je štěstí, protože investigativní tým družiblogu by si nemohl dovolit promeškat nejjasnější perlu předvánoční náhrdelníku společenských akcí.
Jarmark nabízel hojnou pastvu pro žaludek. Mohli jste si vybrat mezi sušenými jablky Stříbrné třídy, slanými a sladkými listovými šneky Červené třídy, vyhlášenými perníčky Hnědé třídy, párky v rohlíku Zlaté třídy, personalizovanými vaflemi Žluté třídy a grilovanou kukuřicí Zelené třídy.
Pro návštěvníky byla ve třídách připravena dílna Modré třídy.
Fialová třída zopakovala Kolo štěstí. Na jejich stáncích jste mohli zakoupit autorské novely žáků z této třídy a podpořit tak jejich literární snažení. Některé děti z této třídy nakupily drobnosti a otevřely si bleší stánek, do kterého mohly děti i učitelé nosit věci, které nepoužívají.
Od druhého prosincového týdne jsme se značně vyřádili ve sněhu. Mohli jsme vytáhnout boby a lopaty a jít si užít adrenalinové zábavy na milíčovský kopec, této kratochvíli neodolal ani dospělácký dozor.
Po tomhle výletu jsme se museli dlouho sušit ve škole u topení.
Jindy bahnitá zahrada se rázem stala rájem pro všechny milovníky sněhových bitek, stavitele bunkrů, sněhuláků a lampiónů i těch, kteří si hrajou rádi na školníka a hrabou sníh na chodnících.
Vnitřní družina nabízela dílničky. Malování kamenů a pečení perníčků, a samozřejmě stálice v podobě úterní dílny z řad žákyň Zelené třídy.
Galerie všehochuť
Holky pomohly s tříděním knížek v nové knihovně.
Poslední den školy před prázdninami jsme si dali taneční výzvu. Děti hodně stály o to, aby mohly jít hrát do vedlejší třídy na klavír, že byly ochotné si toto privilegium vytancovat.
Ve skutečnosti tancovaly na skladbu AC/DC Back in Black, ale jelikož má osa uši všude, radši jsme do ukázky použili nocopyright music. Přesto však vřele doporučujem si tuto píseň vyhledat a pustit ke ztlumenému videu.
Tak to byl náš prosinec.
S Pf od Hnědé třídy se loučí
Družitým
