Zdravíme vás, drazí čtenáři, kteří jste již napjatě vyhlíželi další vydání družinářského blekotání. Uvařte si puding, příchuť si zvolte sami, jakou máte nejradši, přejem dobrou chuť.
Dovolte nám zahájit kultovní písní popisující úkaz, kterého jsme v listopadu mohli býti svědky.
Ano, je to tak. Kdo má oči a občas koukne na nebe, mohl v listopadu tento jev zpozorovat také. Co ovšem skoro nikdo neví je, že se tento jev pravděpodobně udál díky šamanskému rituálu. Jednou jsme v lese zkoušeli s bubnem dešťovou píseň. A skutečně začalo pršet. Tak jsme se trochu vyděsili a začali radši píseň slunce. Které začlo svítit! Do toho deště.
Není zač.
Jež!
Lipová třída v listopadu začala rozkrmovat ježečku Nečum na Mně II/ Prynceznu/ Bodlinku. Jména se jí třikrát vymněnila, než se ustálila Bodlinka. A to Y ve jméně Pryncezna je schválně, třikrát jsme se ptali.
Družinářka A. děkuje Bodlince za příležitost volat si domů dvakrát deratizaci skrz blechy.
Uvnitř
Ve škole ještě zůstaneme, než se podíváme na zahradu a do lesa.
Jako první vstup tu máme malou ukázku Kaplového umu. Ty stavby jsou luxusnější a luxusnější.
Jako další tu máme malý výcuc z dílniček.
Nejbožanštější dílnou bylo pečení svatomartinských rohlíčků. Byly nejvíc lahodné.
Venku
Tak príma, najedli jsme se rohlíčků, postavili z kaply luxusní sídlo pro plyšáky a můžem se jít podívat ven. Rozjedený pudink si vezměte klidně sebou.
Listopad a prosinec mají zásadní kouzlo v tom, že dokáže na zahradě z tohodle:
udělat tohle:
Když nasněží, jdem bobovat. Sněhové radovánky jsou tu pro všechny, i pro rodiče, tak jestli se nám ještě poštěstí a nasněží, vyražte za námi, bobujeme blízko školy.
GALERIE VŠEHOCHUŤ
Zbývá jen posledních pár fotografií.
Děkujeme za trpělivost při čekání na další vydání družiblogu a těšíme se na vás třeba v nějaké otevřené družině.
