• ivadvorakova

OHLÍŽÍME SE S OSMIČKOU ZA SLUNÍČKEM A VINICEMI JIŽNÍ MORAVY

/ prosinec 2021



Je zima, proto je načase se trochu ohřát! Podívejme se tedy do víceméně prosluněného září, kdy osmička vyrazila na svůj jihomoravský adapťák. A taky co by ne? Přece jen i Pražák musí vědět, jak vypadá druhá, stejně významná, polovina země! A co víc, tam, kam jsme se vydali my, je přeci doslova kolébka kultur - usídlili jsme se totiž nedaleko Věstonic, Valtic a Lednice. A Věstonickou Venuši, tu zná přeci každé malé dítě.



Do její tvorby jsme se mimochodem v místě zdroje pustili i my - naše nesmělé pokusy o si tedy můžete prohlédnout...




Krom umění, které tu bylo všudypřítomné - pomysleme jen na Lednicko-valtický areál -, se naše prosluněná výprava nakonec linula ve velmi sportovním duchu. Posuďte sami:


PONDĚLÍ: Plavba na lodích po slepém rameni Dyje, při níž jsme si často připadali jako malí objevitelé z Cesty do pravěku. Škoda jen, že tam nás slunce na chvíli opustilo, namočeným pátračům totiž byla notná zima a výpravu jsme museli trošku zkrátit.






ÚTERÝ: 16kilometrový výsadek Pálavskými vrchy - 2 neúnavné skupiny s mapou a zadanými úkoly se sluncem zalitými kopci šplhají do vršků, klesají do údolí, hledají menhiry a naslouchají své ozvěně v průrvách. A kdo je v cíli první, to nakonec není to nejdůležitější.



STŘEDA: Vzhledem k předešlému výdeji sil byla trochu odpočinkovější. Po poklidném ránu a vlastnoručně připravené snídani jsme vyrazili do přilehlého okouzlujícího města Mikulov. A protože nás už nohy svrběly, i tady jsme udělali malý výšlap. Po křížové cestě jsme zdolali kopeček a vystoupali ke kapli sv. Šebestiána. Někteří si šli procházkou, jiní poctivě trénovali otčenáše, aby věděli, k čemu dříve křížové cesty sloužily.



ČTVRTEK: Slunce, vinice, kopečky i roviny, Rakousko a KOLA. Půjčili jsme kola a ve dvou skupinkách vyrazili: jedna byla pohodářská, druhá trochu závodnější. Nemyslete si ale, nerozdělovali jsme se podle výkonu, ale podle nálady. Kratší okruh měl nakonec 37 km, ten delší necelých 60 a na trase jsme se i potkali! Cesta se ale neobešla ani bez pádu, píchlých duší a driftování s odvozem jednoho nepojízdného kola autem ;), ale i tak jsme si i poslední den adapťáků moc užili. A konečně - tohle jsou přece ty nejlepší vzpomínky.



PÁTEK: Snídaně a hurá domů!

Už teď, jen co nám sluníčko na pár měsíců trochu zalezlo, se moc těšíme na další výpravu, a proto se hřejeme alespoň krásnou vzpomínkou a fotkami.


Pevně věříme, že ohlédnutí s námi zahřálo v těchto pošmourných dnech i vás. Navíc Vánoce se svými světýlky už jsou tady také cobydup!

Takže prostě všem přejeme hřejivé světlo v životě, ať už ze slunečných vzpomínek, stromečku či laskavých srdcí ;)


Vaši osmáci